Ředitelé: Počty asistentů se rozhodně nemají snižovat, jejich práce je důležitá pro podporu vzdělávání všech žáků
Asistenti pedagoga představují významnou formu podpory jak ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tak i ve vzdělávání ostatních žáků, a jejich počty by se rozhodně neměly snižovat – tak by se dalo shrnout hlavní zjištění z výzkumu, který proběhl na přelomu minulého a tohoto roku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Celá zpráva z výzkumu je pro zájemce dostupná zde: https://pages.pedf.cuni.cz/ksppg/files/2024/04/Dostupnost-a-vyznam-podpurnych-pozic-v-ZS-vyzkumna-zprava-1.pdf.
Výzkum probíhal od listopadu 2023 do března 2024 a zapojilo se do něj více než šest set ředitelů a ředitelek běžných základních škol. Výzkum byl zaměřený obecně na podpůrné pedagogické a poradenské profese ve školách, ve vztahu k asistentům pedagoga přinesl mimo jiné i tato důležitá zjištění:
Počty asistentů pedagoga by se v budoucnu rozhodně neměly snižovat.
Více než polovina ředitelů škol ve výzkumu uvedla, že aktuální počty asistentů pedagoga v jejich škole tak akorát odpovídají potřebám jejich žáků a učitelů. Dalších téměř čtyřicet procent ředitelů pak považuje současný počet asistentů pedagoga v jejich škole za nedostatečný a uvádí, že potřebovali více asistentů, než aktuálně mají. Jen čtyři procenta ředitelů ve výzkumu uvedla, že by v budoucnu vystačili i s menším počtem asistentů, než mají nyní.
Výpovědi více než šesti set ředitelů tady jasně ukazují, že pokud by někdy v budoucnu mělo v ČR dojít k reformě financování asistentů pedagoga, je potřeba plánovat tuto reformu tak, aby počty asistentů v jednotlivých školách neklesaly.
Asistenti nejsou podporou jen pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale pomáhají i se vzděláváním ostatních žáků.
Devadesát devět procent ředitelů ve výzkumu označilo za zásadní roli asistenta pedagoga v podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale jen o málo méně – osmdesát devět procent – zúčastněných ředitelů označilo za důležitou i práci asistentů pedagoga s ostatními žáky ve třídách.
Odpovědi ředitelů škol tak jasně dokládají, že asistenti nepředstavují jen pomoc pro žáky s nějakým postižením nebo znevýhodněním, ale že jejich role je významná i v práci s celými třídami, včetně žáků bez jakékoli diagnózy.
Případná změna financování asistentů pedagoga by měla vždy v první řadě zohlednit počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
V oblasti financování asistentů pedagoga by více než čtyřicet procent ředitelů dalo přednost financování podle počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dalších téměř čtyřicet procent ředitelů by bylo pro zachování stávajícího financování asistentů na základě doporučení školského poradenského zařízení k nějakému konkrétnímu žákovi s postižením/znevýhodněním. Jen asi osmnáct procent ředitelů by preferovalo financování asistentů pedagoga podle celkového počtu žáků školy. Nejméně oblíbené je financování asistentů přes projekty – takové financování asistentů vidí jako optimální jen asi jedno procento všech ředitelů.
V této oblasti je důležitým signálem to, že jen méně než pětina oslovených ředitelů dává přednost financování asistentů pedagoga na základě celkového počtu žáků – což je varianta financování, která byla ministerstvem školství v minulosti představovaná jako základ tzv. „parametrizace asistentů pedagoga“. Z perspektivy ředitelů je tedy zřejmé, že pokud má v budoucnu dojít k nějaké parametrizaci ve financování asistentů, měl by být nový systém financování založený primárně na počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a rozhodně by tento nový systém neměl ohrozit stávající počty asistentů ve školách.
Doufejme tedy, že tyto názory a postoje ředitelů školy nezůstanou nevyslyšeny a že je stát vezme v úvahu při dalším rozvoji práce a profese asistentů pedagoga.
Zbyněk Němec
Autor je vysokoškolský pedagog na PedF UK, s Novou školou o.p.s. spolupracuje jako metodik.
