Aktuality

Inspirace pro práci asistentů: Jak podporovat čtenářství u žáků s poruchami autistického spektra

Ve spolupráci s kolegy ze čtenářského programu obecně prospěšné společnosti Nová škola Vám přinášíme další text zaměřený na roli asistentů v oblasti podpory čtenářství u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zbyněk Němec, Karin Kramlová, Roman Kurz

Jednu ze skupin žáků, se kterými se dnes ve školách můžete často setkat, představují žáci s poruchami autistického spektra (také označovanými zkratkou PAS). Tyto poruchy zahrnují celou řadu diagnóz, častěji zastoupený je mezi nimi třeba dětský autismus nebo atypický autismus; v běžných základních školách se můžete také relativně často setkat s diagnózou Aspergerův syndrom, který mezi PAS také patří.

Mnozí z Vás z praxe určitě víte, že u žáků s poruchami autistického spektra se často vyskytuje také mentální postižení; odborná literatura uvádí, že více než polovina dětí s PAS má zároveň významné nedostatky v oblasti inteligence. V tomto článku se ale společně podíváme na práci s žáky s PAS, kteří mají intelektové schopnosti v normě, tedy nejsou mentálně postižení – někdy bývají také označováni jako žáci s „vysokofunkčním“ autismem (nejčastěji jde právě o děti s diagnózou Aspergerova syndromu).

Jak tedy můžete Vy – asistentky a asistenti – přispět k rozvoji čtenářských dovedností u žáků s PAS a na jaké specifika si při tom dát pozor? 

Pomáhejte žákům porozumět jednotlivým výrazům i celkovému obsahu textu!

Z hlediska techniky čtení patří část žáků s Aspergerovým syndromem mezi velmi dobré čtenáře, někdy se u těchto dětí objevuje tzv. hyperlexie – tedy stav, kdy žák umí velmi dobře rozeznat a přečíst jednotlivá slova, ale nedokáže správně porozumět významu slov v kontextu věty nebo příběhu. Pro děti s poruchami autistického spektra je také typické doslovné pochopení textu; tyto děti mají zpravidla jen minimální (nebo žádné) porozumění pro různá metaforická vyjádření, pro nadsázku nebo pro ironii. Při čtení s dětmi s PAS je tedy důležité často ověřovat jejich porozumění textu a vhodnými otázkami zjišťovat, zda text skutečně chápou tak, jak byl zamýšlen. Při práci s fantazijními příběhy je také vhodné vést žáky s PAS k důslednému odlišení reality a fikce.

Podporujte strukturovanost informací ze čteného textu!

Většině žáků s PAS při učení pomáhá, když si mohou informace vizualizovat a strukturovat – mají rádi různé diagramy, mapy a tabulky… Toho lze často využít i při podpoře jejich čtenářské gramotnosti. Při společném čtení můžete žákovi s PAS pomoci zachytit informace ze čteného textu vizuálně, písemně si zaznamenávat třeba klíčová slova z textu nebo jména postav, které posléze můžete propojit do „dějového diagramu“, „mapy hlavních postav“ apod.
Pro rozvoj techniky čtení i pro porozumění čtenému textu existuje v současnosti celá řada specifických strategií, a je vhodné, když tyto strategie používají jak učitelé, tak i asistenti – jak také popisuje Karin Kramlová, školní speciální pedagožka ze základní školy v Hlučíně: „Na naší škole mají žáci v rámci hodin jazyka českého dílny čtení a psaní od 2. třídy. Pedagogové používají metody RWCT – pětilístek, INSERT, Venovy diagramy, myšlenkovou mapu, podvojný deník, volné psaní … Žáci s poruchami autistického spektra se zapojují do činností, v případě potřeby pomůže asistentka dotazem na pochopení, zopakování úkolu, vysvětlení neznámých slov. Asistentky mají také absolvováno RWCT, metodám a práci s nimi rozumí. V rámci možností si žáci mohou vybrat tematické zaměření knihy, textu. Našich devět žáků s poruchou autistického spektra techniku čtení zvládlo a čtou dobře.“

Slabší čtenáře povzbuzujte, nekritizujte!

Z hlediska techniky čtení se u žáků s vysokofunkčním autismem často objevují oba extrémy – část těchto žáků patří technicky mezi velmi zdatné čtenáře, část z nich ale naopak má v technice čtení poměrně výrazné problémy (někdy jim i souběžně s Aspergerovým syndromem může být diagnostikována dyslexie). Tady je třeba mít na paměti, že žáci s poruchami autistického spektra bývají obecně přecitlivělí na jakékoli formy kritiky a že sami tito žáci mívají nadměrný strach z vlastního selhání. Při podpoře jejich čtenářství je tedy důležité vyvarovat se náznaků kritiky a soustředit se na pozitivní motivaci, podporu a povzbuzení (případné selhání interpretovat ne jako nedostatek žáka, ale jako důsledek přílišné složitosti textu).

Vybírejte texty, které žák zvládne dočíst!

Řada žáků s poruchami autistického spektra má výraznou potřebu dokončit započatou činnost – situace, kdy by museli odejít od nedodělané práce, by u některých z nich mohla vést až k afektivnímu jednání. Pro rozvoj čtení a čtenářských dovedností tak s těmito žáky vybírejte takové texty, které zvládnete v daném čase dočíst (může to být jen kapitola z knihy nebo třeba jen úryvek z textu, důležité ale je, aby text měl nějaký konec a aby žák mohl získat pocit, že text dočetl do konce).

Soustřeďte se na práci s texty, které odpovídají vyhraněným zájmům a potřebám žáka!

Pro žáky s poruchami autistického spektra je často typický nějaký vyhraněný zájem – mají své téma, kterému jsou ochotni věnovat většinu volného času. Při rozvoji jejich vztahu ke čtení se nabízí volit takové knihy a texty, které tematicky odpovídají vyhraněnému zájmu žáka a pro které se žák snadno nadchne. Z hlediska žánrů žáci s PAS často preferují čtení různých encyklopedií a naučné literatury. Beletrie je pro tyto žáky obvykle složitější, protože často obsahuje popisy různých vztahů a sociálního chování hlavních postav, což jsou témata, která jsou pro žáky s PAS obtížně srozumitelná…

Vhodnost práce s encyklopediemi a strukturovaným textem při rozvoji čtenářství u žáků s PAS popisuje i Roman Kurz, ředitel základní školy v Českém Krumlově: „S beletristickým textem jsem u žáků s poruchami autistického spektra většinou vůbec neuspěl, případně muselo jít o text jen velmi krátký. Osvědčilo se mi, když je při čtení vidět vždy jen jedna strana textu a druhá je zakryta, např. bílým papírem. V dnešní době už není problém sehnat knihy, kde je kapitola jen na jedné straně max. na dvojstraně. Děti s PAS, ale i slabší čtenáři, potřebují vidět na konec toho, co mají číst… Encyklopedie a různá odborná literatura je pro děti s PAS zásadní. Pro čtení jsem využíval i notebook, protože bylo jednodušší hledat text např. ohledně mincí a peněz. Také mi to umožňovalo upravovat text – změna písma, velikost, krácení textů, propojování s obrázky.“

Nad druhou stranu ale i beletrie může být pro společné čtení s žáky s PAS v některých případech vhodná, protože pak lze využít ke společnému rozhovoru o chování a pocitech jednotlivých postav ze čteného příběhu – tím pak může i práce s beletrií podpořit rozvoj sociálních kompetencí žáků s PAS.
--------------
Tento text vznikl jako výstup projektu „Učíme se příběhem“, jehož realizátorem je Nová škola o.p.s. Projekt je financován v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a státním rozpočtem ČR (reg. č. projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008094).

 

AKTUALITY

Když asistentky pedagoga nenechají sociálně znevýhodněné děti na holičkách, aneb asistentky do toho jdou, s odvahou

23.11.2020

Po první vlně epidemie coronaviru na jaře tohoto roku se hovořilo o tom, že více než 10 000 převážně sociálně znevýhodněných dětí zůstalo během ní mimo systém vzdělávání. Tato situace opět jasně poukázala na fakt, že český vzdělávací systém až na výjimky stojí na podpoře rodiny a domácí přípravě dětí. Na podzim přišla druhá vlna... >>

© Nová škola, o.p.s. 2013