Využití a význam práce asistentů pedagoga u žáků se sociálním znevýhodněním (výsledky výzkumu)
Vážené kolegyně a vážení kolegové, asistentky a asistenti, i další příznivkyně a příznivci asistentské profese,
jak pravděpodobně už někteří víte, MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR) společně s NPI (Národním pedagogickým institutem ČR) v současnosti připravují „Standard činnosti asistenta pedagoga“.
Protože při přípravě Standardu vznikly některé nejasnosti v oblasti práce asistentů pedagoga u žáků se sociálním znevýhodněním, rozhodli jsme se v rámci činnosti katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UK připravit stručný výzkum zaměřený právě na činnost této specifické skupiny asistentů.
Následující text popisuje první obecná zjištění z tohoto výzkumu, podrobnější popis výzkumu bude publikován v následujícím roce v odborném tisku.
Metoda a výzkumný vzorek
Šetření proběhlo formou online dotazníku v aplikaci Survio, otázky byly zaměřené na oblasti podpory asistentů pedagoga u žáků se sociálním znevýhodněním a sledovaly míru zapojení asistentů (jak často je pomoc asistenta v dané oblasti podpory využívána) a hodnocení důležitosti práce asistenta (nakolik je intervence asistenta v dané oblasti vnímána jako významná).
Do šetření se celkem zapojilo 115 respondentů, z toho ve 38 případech šlo o vedoucí pracovníky (ředitele nebo zástupce ředitele), v ostatních případech pak o poradenské pracovníky škol, učitele, vychovatele a asistenty. S žádostí o zapojení do výzkumu byli osloveni pracovníci ze škol s významným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků; více než třetina účastníků výzkumu dokonce uvedla, že žáci se sociálním znevýhodněním tvoří více jak 60 % z celkového počtu žáků v jejich škole.
Výsledky šetření
V části výzkumu respondenti hodnotili, jak často využívají zapojení asistentů pedagoga při práci s žáky se sociálním znevýhodněním do jedenácti dílčích oblastí podpory. V průměru odpovědí vyšlo najevo, že:
„Celkem často“ jsou asistenti pedagoga využíváni pro: a) podporu žáků při osvojování sociálních kompetencí a adaptaci na školní prostředí; b) intervence v oblasti chování žáků; c) podporu žáků při přípravě na výuku; d) podporu žáků při doučování; e) komunikaci s rodiči žáků v prostorách školy; f) zprostředkování důležitých informací (pro učitele) o sociálním a kulturním zázemím žáků.
„Občas“ pak školy asistenty pedagoga využívají pro: a) podporu žáků v mimoškolním prostředí (například v rodině); b) podporu žáků v rámci organizace volnočasových aktivit; c) komunikaci s rodiči žáků v mimoškolním prostředí; d) účast na setkáních výchovné komise. Jen „minimálně“ pak školy využívají asistenty pedagoga pro spolupráci s OSPOD/NNO/sociálními službami. Žádná z hodnocených činností asistentů pedagoga nebyla v průměru odpovědí hodnocena variantou „nevyužíváme vůbec“.
U shodných činností pak respondenti výzkumu hodnotili také to, nakolik je daná oblasti intervence v práci asistenta pedagoga více či méně důležitá. V průměru odpovědí byly všechny uvedené činnosti asistentů hodnoceny jako „velmi důležité“ nebo „celkem důležité“; žádná z uvedených činností nebyla celkově hodnocena jako „jen málo důležitá“ nebo „nepotřebná“.
Ve finálním skóre byly jako nejvýznamnější aktivity asistentů pedagoga pracujících s žáky se sociálním znevýhodněním hodnoceny:
- podpora žáků při osvojování sociálních kompetencí a adaptaci na školní prostředí
- podpora žáků při přípravě na výuku
- intervence v oblasti chování žáků
- podpora žáků při doučování.
Závěr
Z výsledků výzkumu je zřejmé, že asistenti pedagoga pracující s žáky se sociálním znevýhodněním zajišťují pestrou paletu podpůrných činností, které jsou ve školách využívané a jsou pedagogickými pracovníky hodnoceny jako důležité.
Do budoucna je tedy potřeba rozvíjet profesi asistentů pedagoga pracujících se sociálně znevýhodněnými žáky a podporovat systémové zajištění práce těchto asistentů s důrazem na jejich práci s žáky jak ve škole, tak i v mimoškolním prostředí.
Zbyněk Němec
Autor je vysokoškolský pedagog (PedF UK), s Novou školou o.p.s. spolupracuje jako metodik
